MOJE PRÁCE

Pokud hledáš práci sám, nepotřebuješ žádné zvláštní dokumenty, ale určitě je dobré si připravit životopis. Nepodceň to! Zkus se podívat na internet nebo se zeptej někoho staršího a zkušenějšího, kdo ti ukáže, jak životopis napsat, co do něj uvést a co radši třeba ne. Často je životopis první věc, kterou tvůj zaměstnavatel uvidí a získá z něj první informace o tobě, takže je dobré nechat si na něm záležet. Pokud se budeš hlásit na Úřad práce, určitě je dobré si dopředu zjistit, co budou chtít, aby sis vzal/a s sebou. Na Úřadu práce ti rádi poradí, stejně tak s tebou vyplní potřebné dokumenty, které tam dostaneš (můžeš si je ale najít i na internetu a vyplnit nejprve v klidu doma). Obecně bys s sebou ale měl/a mít alespoň tyto dokumenty: občanský průkaz, pokud jsi už někde pracoval, pak také doklad o skončení posledního pracovního poměru (to je například výpověď nebo dohoda o skončení pracovního poměru), zápočtový list, potvrzení o výši průměrného výdělku a evidenční list důchodového pojištění. 

Další informace najdeš i přes aplikaci Jenda.

 

Zpracovatel: Zuzana Pavelková

Cílem pohovoru je najít nového zaměstnance, který se bude hodit na vybranou pracovní pozici. Určitě je dobré se na pohovor důkladně připravit, proto si zjisti podrobné informace o firmě, ve které chceš pracovat, a připrav si povídání o sobě. Do firmy přijď nejlépe o trochu dříve, protože může trvat, než se v novém prostředí zorientuješ. Na samotném pohovoru se tě můžou zeptat na tvé vzdělání, jestli umíš nějaké cizí jazyky a na jaké úrovni, jestli jsi už někde pracoval/a, jaké máš silné a slabé stránky nebo třeba kolik peněz si za odvedenou práci představuješ.

Zaměstnavatel se tě však nemůže ptát na otázky, které nesouvisí s prací, například na tvoji sexuální orientaci, tvůj původ, zda jsi členem v politické straně nebo zda jsi věřící. Ve výjimečných případech se tě zaměstnavatel může zeptat, zda jsi trestněprávně bezúhonný/á (například pokud se ucházíš o práci na pokladně, pak bys neměl/a být odsouzen/a třeba pro krádež) nebo na těhotenství (například pokud se ucházíš o práci, která je těhotným zakázána).

 

Zpracovatel: Kateřina Demová

Pracovní smlouva je klíčový dokument, díky kterému se staneš zaměstnancem, pracovní smlouvou tedy vznikne tvůj pracovní poměr k zaměstnavateli. Pamatuj na to, že pracovní smlouva musí být písemná a musí v ní být uvedeno, kdy máš nastoupit do práce (den nástupu do práce), jakou práci budeš vykonávat (druh práce) a kde budeš pracovat (místo výkonu práce). V pracovní smlouvě mohou být uvedeny i další informace, jako například jak dlouho budeš u zaměstnavatele pracovat, jaká máš další práva a povinnosti nebo si v ní třeba můžete sjednat zkušební dobu. Pracovní smlouvu musíš podepsat ty i zaměstnavatel. 

 

Zpracovatel: Klára Gottwaldová

Určitě dej na celkový dojem, který v tobě zaměstnavatel vyvolává. U samotné pracovní smlouvy pak pamatuj na to, aby byla písemně, aby byla podepsána od prvního okamžiku, kdy začneš vykonávat práci (u nás neexistuje něco jako práce na zkoušku bez pracovní smlouvy), abys věděl/a, co budeš vykonávat, v jakém místě a od kdy. Zaměstnavatel ti musí předat jedno vyhotovení smlouvy. 

 

Zpracovatel: Klára Gottwaldová

Ano, jedná se o tzv. „minimální mzdu“. Výše minimální mzdy se každý rok mění, proto si musíš vždy najít aktuální informace (třeba na internetu). V roce 2024 platí, že nejméně za odvedenou práci musíš dostat 18 900 Kč. Tato částka platí za práci, kterou vykonáváš 40 hodin týdně. Pokud pracuješ méně hodin týdně, bude této kratší pracovní době odpovídat i minimální mzda; vždy je ale určeno nějaké minimum. Aktuálně jde o částku 112,50 Kč za hodinu. Kromě minimální mzdy zná zákon i tzv. zaručenou mzdu. Tu můžeme chápat jako minimální mzdu pro určitý stupeň náročnosti, ale také odpovědnosti, která je s danou prací spojená. Zaručená mzda bývá vyšší než minimální mzda. 

 

Zpracovatel: Klára Gottwaldová

Ne. Sice je to v dnešní době běžné, ale rozhodně to není podmínka. Zaměstnavatel tě nemůže nutit, abys měl/a účet u banky. Pokud nemáš bankovní účet, zaměstnavatel ti mzdu či plat vyplatí v hotovosti.

 

Zpracovatel: Klára Gottwaldová

Ne. Pokud se mluví o mzdě, tak je tím většinou myšlena hrubá mzda (pokud není uvedeno, že se jedná o mzdu čistou). Zaměstnavatelé hrubou mzdu také uvádí v nabídkách práce. Hrubou mzdu můžeme chápat jako odměnu za práci před zdaněním a provedením všech nutných odvodů. Z hrubé mzdy se totiž za zaměstnance část peněz odvádí státu. Z hrubé mzdy se za zaměstnance zjednodušeně odvádí 1. záloha na daň z příjmu ve výši 15 % po zohlednění slev na dani, 2. pojistné na sociální zabezpečení, které od 1. 1. 2024 činí 7,1 %, a 3. pojistné na zdravotní pojištění, které činí 4,5 %. Tyto částky odvádí státu za zaměstnance zaměstnavatel. Částka, která je pak zaměstnanci vyplacena po provedení všech odvodů, se označuje jako čistá mzda. Z hrubé mzdy v částce 25.000 Kč vychází při provedení výše uvedených odvodů zahrnujících základní slevu na dani na poplatníka čistá mzda ve výši necelých 21.000 Kč. Z čisté mzdy pak mohou být prováděny ještě další srážky, například pokud máš exekuce. Výše těchto srážek je ale omezená zákonem.

Zpracovatel: Kateřina Demová

Tato situace samozřejmě není ideální a měl bys trvat na tom, aby ti tvůj zaměstnavatel písemnou pracovní smlouvu dal. Jedním z důvodů je, abys měl jasně stanovené podmínky, na kterých jste se dohodli. I kdyby ti zaměstnavatel písemnou pracovní smlouvu nedal (a ty se i tak rozhodneš do práce nastoupit a pracovat), nebude to pro tebe mít důsledky např. v podobě postihu ze strany nějakého státního orgánu, ani to nebude znamenat, že bys pro zaměstnavatele nepracoval a on ti nemusí platit mzdu, musí se k tobě chovat jako ke každému jinému zaměstnanci. Pokud začneš pracovat, nemůže zaměstnavatel říkat, že s tebou přece neuzavřel pracovní smlouvu a tedy u něj nepracuješ. Zaměstnavatel se naopak tímto jednáním vystavuje pokutě (a to v řádech desítek milionů!), takže by měl co nejrychleji situaci napravit a písemnou smlouvu s tebou uzavřít. 

 

Zpracovatel: Zuzana Pavelková

Prací „na dohodu“ se rozumí práce, kterou děláš po uzavření dohody se zaměstnavatelem. Konkrétně jde o dohodu o provedení práce (DPP) či dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Při uzavření jedné z těchto dohod nevzniká mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem pracovní poměr jako v případě uzavření pracovní smlouvy. 

 

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se uzavírají většinou pro práce menšího rozsahu. Můžeš se s nimi setkat u brigád, třeba pokud si přivyděláváš během prázdnin.

 

Dohodu o provedení práce (DPP) nejčastěji využívají studenti, důchodci nebo lidé, kteří nepracují pravidelně. Často jde o různé výpomoci. Zaměstnanec nesmí při výkonu dohody o provedení práce pracovat déle než 300 hodin v kalendářním roce. Jestliže zaměstnanec uzavře se zaměstnavatelem více dohod o provedení práce, odpracované hodiny se sečtou. Pokud by tedy zaměstnanec odpracoval na základě jedné dohody se zaměstnavatelem 150 hodin a na základě druhé dohody se stejným zaměstnavatelem dalších 150 hodin, více hodin už za daný rok nemůže pro tohoto zaměstnavatele na základě DPP odpracovat.

 

Dohoda o provedení práce musí být uzavřena písemně, musí obsahovat druh práce, místo a dobu výkonu práce, den nástupu do práce a dobu, na kterou se dohoda uzavírá. Poměr založený DPP můžeš skončit dohodou se zaměstnavatelem, okamžitým zrušením či výpovědí s 15denní výpovědní dobou. Tato výpovědní doba začne běžet dnem, ve kterém byla doručena výpověď druhé straně. Okamžité zrušení můžeš uplatnit, třeba když ti zaměstnavatel dluží mzdu.

 

Dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nejčastěji využívají ti, kteří chtějí pracovat pravidelně, nicméně pro ně není z různých důvodů (např. kvůli rozsahu práce) výhodné uzavřít přímo pracovní smlouvu. Náležitosti DPČ jsou stejné jako u DPP. 

 

I u dohody o pracovní činnosti je stanoven rozsah práce, tedy nějaký limit, jak dlouho můžeš pracovat. Zatímco u dohody o provedení práce nesmí zaměstnanec odpracovat více než 300 hodin ročně, v případě dohody o pracovní činnosti lze pracovat více i méně než 300 hodin ročně. Zaměstnanec však nesmí odpracovat v průměru více než polovinu stanovené týdenní pracovní doby (tj. 20 hodin týdně); dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu pracovní doby se posuzuje po celou dobu, na kterou byla DPČ uzavřena, nejdéle 52 týdnů. 

 

To, čím se DPP a DPČ liší, je hlavně charakter vykonávané práce. Zatímco u dohod o provedení práce se jedná spíše o práci sezónní, v případě dohody o pracovní činnosti se jedná zpravidla o práci dlouhodobější a pravidelnou. Dále se liší ve stanovení rozsahu práce a pracovní doby. Odlišnosti můžeme také najít třeba v rozdílné výši výdělku, ze kterého je nutné odvádět pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

 

Zpracovatel: Tereza Hamplová

Ne, náklady na výkon práce musí ze zákona nést zaměstnavatel, nemůže po tobě před nástupem do práce chtít žádné peníze (tedy nesmí chtít zaplatit za ochranné prostředky, pracovní oblečení či obuv, vstupní kartu, klíče apod.). Pokud nějakou platbu zaměstnavatel požaduje, měl bys zpozornět!

 

V případě, že v práci skončíš, může zaměstnavatel chtít vrátit vše, co ti k práci poskytnul, a pokud to nevrátíš, může požadovat peníze, které zaplatil, aby pořídil tyto věci (pokud ses na tom dohodl předem, může ti tuto částku srazit rovnou ze mzdy). 

 

Před vstupem do zaměstnání může chtít zaměstnavatel, aby sis zaplatil vstupní lékařskou prohlídku. Pokud ale uzavřeš pracovní smlouvu nebo dohodu (DPP/DPČ), tyto náklady ti musí zaměstnavatel proplatit. Pokud pracuješ v noci, vstupní lékařskou prohlídku platí zaměstnavatel vždy.

 

Zpracovatel: Eva Ostruszka Klusová

Živnostenský list nám dříve prokázal, že živnostník (tedy podnikatel) je oprávněn k provozování živnosti. Živnost můžeš chápat jako soustavnou činnost, kterou provozuješ samostatně vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Jinými slovy, živností se rozumí podnikání.

 

Vzhledem k tomu, že živnostenský list dnes již není vydáván, je potřeba existenci živnosti doložit jinak, a to konkrétně výpisem z živnostenského rejstříku. Žádost o výpis z živnostenského rejstříku můžeš podat nejen u kteréhokoliv živnostenského úřadu v České republice, ale i na jakémkoliv kontaktním místě Czech POINT. To, kolik peněz za vydání úplného či částečného výpisu z živnostenského rejstříku zaplatíš, závisí na délce daného výpisu – za každou stránku musíš uhradit 20 Kč. Podrobnější informace k poskytování výpisů z živnostenského rejstříku najdeš na webových stránkách Portálu veřejné správy

 

Živnostenské rejstříky vede registr živnostenského podnikání a jsou do nich zaznamenávány údaje o podnikatelích. Výpis z živnostenského rejstříku, dříve živnostenský list, obsahuje identifikaci podnikající osoby a také údaje o tzv. živnosti, kterou můžeš jako podnikatel provozovat. Výpis tedy prokazuje, že podnikatel podniká. 

 

Než založíš živnost, čekají tě tři základní kroky. Nejdříve si musíš vybrat, v jakém oboru budeš podnikat – tedy o jakou z živností se bude jednat. Zda o živnost volnou, řemeslnou, vázanou či koncesovanou. Toto je důležité i z hlediska podmínek, které musíš splnit, abys mohl/a živnost založit.

 

Zákon stanovuje dvě všeobecné podmínky, které musíš pro účely založení živnost splnit. Jednak musíš být plně svéprávný/á (starší osmnácti let – to lze prokázat občanským průkazem či cestovním pasem) a bezúhonný/á (živnostenský úřad tvoji bezúhonnost ověřuje sám v rejstříku trestů). Pokud bys chtěl/a založit živnost, ale nejsi plně svéprávný/á (nemáš 18 let), budeš k tomuto potřebovat souhlas zákonného zástupce.

 

Pro volnou živnost stačí, když splníš výše uvedené všeobecné podmínky. 

 

Pokud bys chtěl/a založit řemeslnou nebo vázanou živnost, potřebuješ doložit navíc i jiné dokumenty, které prokazují, že jsi odborně způsobilý/á (např. že jsi vystudoval/a školu v oboru, ve kterém chceš podnikat, že máš dostatečně dlouhou praxi v tomto oboru nebo že jsi absolvoval/a rekvalifikační kurz. Pokud podmínku odborné způsobilosti nesplňuješ, může být tvůj doklad o odbornosti nahrazen tzv. odpovědným zástupcem (jakýmsi garantem), který tuto podmínku splní za tebe.

 

Pro účely koncesované živnosti je pak (na rozdíl od ostatních živností) nutné získat speciální povolení k provozování živnosti, tedy tzv. koncesi. Koncesi vydává stát nebo obec. Podmínky získání takové koncese se však liší u jednotlivých oborů.

 

Po vybrání oboru, ve kterém budeš chtít podnikat, musíš na živnostenský úřad podat registrační formulář. Tímto formulářem ohlásíš živnost. Živnost můžeš založit osobně či na dálku, a to elektronicky. Pokud si vybereš, že chceš živnost zařídit osobně, pak podáš jednotný registrační formulář na jakékoliv pobočce živnostenského úřadu, kde jej s tebou vyplní zaměstnanec úřadu. Za ohlášení živnosti či podání žádosti o vydání koncese musíš ještě zaplatit správní poplatek ve výši 1.000 Kč.

 

V souvislosti se shora uvedeným druhým krokem souvisí i krok třetí, kdy v rámci ohlášení živnosti musíš uvést sídlo tvého podnikání a informovat zdravotní pojišťovnu, Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) a finanční úřad.

 

A kolik času ti to zabere? Pokud ohlašuješ volnou, vázanou či řemeslnou živnost, stáváš se osobou samostatně výdělečně činnou, tedy podnikatelem, ještě v ten den, kdy jsi podal/a formulář. Pokud ohlašuje živnost koncesovanou, musíš vyčkat na udělení koncese.

 

Na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu je k dispozici podrobný průvodce živnostenským podnikáním, pokud by tě zajímalo cokoli dalšího, určitě se tam podívej.

 

Zpracovatel: Tereza Hamplová

Práce na IČO znamená, že budeš pracovat jako „živnostník“, tedy jako „osoba samostatně výdělečně činná.“ Jak už jsi dříve četl/a u otázky 39, pokud se rozhodneš vykonávat práci tímto způsobem, bude potřeba si založit živnost. „Práce na IČO“ pro tebe může být zajímavá, pokud máš nějaký vlastní projekt a chceš začít podnikat (třeba vyrábíš šperky a rád/a bys je začal/a prodávat na trzích nebo jsi vyučený/á stolař/ka a rád/a bys založil/a vlastní dílnu a začal/a nabízet své služby). Pokud se takto rozhodneš, měj na paměti, že bude potřeba nejen založit živnost, ale také vyřešit, jak to bude s odvodem sociálního a zdravotního pojištění (které si jako živnostník hradíš sám) nebo např. s placením daní. 

 

Když „pracuješ na IČO“ jsi vlastně podnikatel, a to se vším, co k tomu patří. Budeš shánět klienty, vystavovat faktury a podobně. Pokud se ale rozhodneš pracovat pro jednoho zaměstnavatele, je pro tebe daleko lepší a výhodnější pracovat jako zaměstnanec. Samozřejmě spoustu zaměstnavatelů tlačí na to, aby u nich zaměstnanci „pracovali na IČO“ protože za ně nemusí platit odvody (sociální a zdravotní pojištění) a tím se zaměstnanec stává levnějším. 

 

Pro tebe ale tento režim příliš výhodný není – ačkoliv bys mohl/a dostat zdánlivě více peněz, nebudeš mít výhody, které pro tebe plynou z pracovního poměru – nebude tě chránit zákoník práce, tedy např. se nepoužijí limity pracovní doby, které znáš z otázky 37 a 43, stejně tak pokud se s tebou bude chtít zaměstnavatel rozloučit, nemusí dodržovat důvody podle zákoníku práce (ani výpovědní dobu). Stejně tak pokud bys „pracoval/a na IČO“, ale tvá práce pro zaměstnavatele by byla posouzena jako závislá na zaměstnavateli (např. bys poslouchal/a jeho příkazy jako podřízený, pracoval/a bys pod jeho jménem...), mohlo by se to považovat jako tzv. švarcsystém – to je jedna z forem nelegálního zaměstnávání, které je zakázané. 

 

Zpracovatel: Zuzana Pavelková

Ano. Zaměstnavatel by ti měl přidělovat pouze práce, které s tebou sjednal v pracovní smlouvě. Pokud tedy máš v pracovní smlouvě uveden „druh práce“ např. kuchař, nemůže po tobě zaměstnavatel chtít, abys mezi vařením ještě roznášel objednávky na place (samozřejmě pokud si to v pracovní smlouvě nesjednáte). Zaměstnavatel by tedy po tobě měl chtít jen ty práce, které máte písemně sjednány. V opačném případě (pokud nenastane některá z výjimek) bys v podstatě po zaměstnavateli mohl chtít, ať na tyto nové práce (původně nesjednané) s tebou uzavře dodatek k pracovní smlouvě a rozšíří ti druh práce (nebo případně uzavře pracovní smlouvu novou) a za tuto práci ti odpovídajícím způsobem navýší odměnu. Existují určité výjimky, kdy ti zaměstnavatel může zadat i jinou práci, než na které jste se dohodli – mezi ně patří např. když zaměstnavatel potřebuje odvrátit mimořádnou/živelnou událost (ale jen na nezbytně nutnou dobu). Pokud tedy ve zmiňované restauraci prasknou vodovodní trubky, může zaměstnavatel např. chtít, abys pomohl/a vytírat. 

 

Zpracovatel: Zuzana Pavelková

Není možné, aby po tobě chtěli jiné než dohodnuté práce. Zaměstnavatel ti má dávat pouze takovou práci, na které se s tebou dohodl v pracovní smlouvě. Je možné, že máš ještě další dokument, který je nazvaný například „pracovní náplň“ či „popis funkčního místa“. Tento dokument zaměstnavatel může měnit, ale vždy a pouze jen v rámci sjednaného druhu práce (příklad: pokud je sjednaným druhem práce „řidič“, nemůže po tobě zaměstnavatel chtít, abys začal svařovat).

 

Zpracovatel: Klára Gottwaldová

Pokud nepracuješ na směny, tak standardní pracovní doba „na plný úvazek“ je 40 hodin týdně. U směnového režimu je to 38,75 hodiny týdně (dvousměnný provoz) nebo 37,5 hodiny týdně (vícesměnný nebo nepřetržitý provoz) v průměru za určité období stanovené zaměstnavatelem (nejčastěji 1 měsíc, půl roku nebo rok). 

 

Se zaměstnavatelem se můžeš ale písemně dohodnout na „částečném úvazku“ a počet hodin, které musíš strávit v práci, takovou dohodou omezit. 

 

Práce vykonávaná nad rámec uvedeného týdenního limitu se považuje za práci přesčas. Za tu ti náleží mzda a k ní příplatek ve výši nejméně 25 % tvého průměrného výdělku. Místo příplatku se můžeš se zaměstnavatelem dohodnout, že ti dá kromě mzdy za práci přesčas ještě náhradní volno. 

 

K práci přesčas tě zaměstnavatel může nutit jen v rozsahu 150 hodin za kalendářní rok a zároveň maximálně 8 hodin v jednotlivých týdnech. Pokud bys měl pracovat přesčas ve větším rozsahu, je to možné jen s tvým souhlasem. Celkový rozsah práce ale ani s tvým souhlasem nikdy nesmí přesáhnout průměrně 8 hodin týdně za rok (tj. 416 hodin ročně).

 

Zpracovatel: Eva Ostruszka Klusová

Pokud se v práci cítíš diskriminovaný nebo tě šikanují, určitě se neboj ozvat! Je vždy dobré nejprve zkusit tento problém řešit interně. Tedy např. zajdi na personální oddělení nebo za svým nadřízeným a s tímto problémem se jim svěř. Zaměstnavatel určitě nechce, aby se jeho zaměstnanci cítili v práci nepříjemně nebo pracovali v nepřátelském prostředí. Proto často tyto problémy velmi rychle a efektivně začnou řešit s problémovým zaměstnancem, který diskriminuje nebo šikanuje ostatní. Pokud by se ti nepodařilo celou věc vyřešit „na domácí půdě“, můžeš se obrátit i na různé instituce, které ti v této věci mohou pomoci – jsou jimi například inspektorát práce, veřejný ochránce práv nebo soud, ke kterému můžeš v určitých případech (např. šikana z důvodu rasy, etnického původu nebo sexuální orientace) podat žalobu - v tomto případě je ale lepší se nejdříve obrátit na advokáta.  

 

Zpracovatel: Zuzana Pavelková

Nejdříve se obrať na zaměstnavatele a zeptej se ho, proč se tak stalo. Všichni jsme jen lidé a může se stát, že ti třeba peníze poslat zapomněl. Pokud však zaměstnavatel nijak nereaguje, můžeš se obrátit na advokáta nebo na inspektorát práce (to je úřad, který kontroluje, zda zaměstnavatelé postupují v souladu se zákonem).

 

Zpracovatel: Klára Gottwaldová

Ne, nemůžeš „prostě nepřijít do práce“. Při nástupu do zaměstnání by tě zaměstnavatel měl seznámit s tím, jak se v takovém případě postupuje. Někteří zaměstnavatelé poskytují jako benefit svým zaměstnancům tzv. „sick days“ tedy placené volno, které můžeš využít právě k vyléčení lehčí nemoci (nachlazení atd.). Pokud ovšem cítíš, že nemoc bude dlouhodobá (a nepomůže ti ji 1-2 dny vyležet), určitě zajdi k lékaři, který ti napíše dočasnou pracovní neschopnost.

To, že jsi v dočasné pracovní neschopnosti musíš zaměstnavateli oznámit (postačí to např. e-mailem nebo telefonicky). Pokud má ale zaměstnavatel své interní postupy pro nahlašování dočasné pracovní neschopnosti (např. v pracovním řádu nebo nějakém vnitřním předpise), určitě je respektuj a řiď se jimi. Co se pak týče tvé výplaty, tak prvních 14 dní ti dočasnou pracovní neschopnost platí zaměstnavatel (dostáváš od něj náhradu mzdy) a dále budeš dostávat dávku nemocenského pojištění od státu.

Bohužel částky, které obdržíš za dobu dočasné pracovní neschopnosti jsou nižší, než je tvá obvyklá výplata. 

 

Zpracovatel: Zuzana Pavelková

Pokud nemůžeš přijít do práce z jiného důvodu, slouží pro tuto situaci dovolená, neplacené volno nebo překážky v práci na straně zaměstnance (těmi jsou např. mateřská dovolená, ale i volno kvůli svatbě nebo pokud se budeš účastnit pohřbu). Je samozřejmě nejlepší, pokud zaměstnavatele o nastalé situaci (tedy že určitý den, ačkoli máš nařízenou směnu, nemůžeš přijít do práce) informuješ dostatečně dopředu, abyste se mohli dohodnout na jejím řešení. 

 

Zpracovatel: Zuzana Pavelková

To, že zaspíme, se může stát každému z nás, ale důležité je k tomu přistoupit zodpovědně. Jakmile se vzbudíš, tak zaměstnavateli zavolej a dohodněte se na dalším postupu. Nejčastější postup je takový, že přijdeš do práce a chybějící hodiny si „napracuješ“. Můžete se ale také například domluvit, že doba, kdy jsi nebyl v práci, se ti započítá jako dovolená nebo že zbytek směny odpracuješ z domova, k tomu ale už musí být splněny další podmínky. 

 

Zpracovatel: Klára Gottwaldová

Nejčastěji se jedná o případy porušení tzv. pracovní kázně a o případy neuspokojivých pracovních výsledků. Pracovní kázeň porušíš například tehdy, když přijdeš pozdě do práce a neomluvíš se, když jsi vulgární na zaměstnavatele, napadneš fyzicky svého kolegu či nadřízeného, jsi pod vlivem alkoholu či drog, odmítneš jít na lékařskou prohlídku, nerespektuješ pokyny nadřízeného, trávíš v pracovní době čas na sociálních sítích apod. Neuspokojivé pracovní výsledky jsou pak situace, kdy ve srovnání s tvými kolegy pracuješ pomaleji či neodvádíš takové výsledky. 

 

Zpracovatel: Klára Gottwaldová

V první řadě se zaměstnavateli ozvi, že s tím nesouhlasíš. Následně můžeš vyhledat právní pomoc – obrátit se na inspektorát práce (www.suip.cz) nebo kontaktovat advokáta, který ti alespoň v rámci jedné konzultace vysvětlí, jaký je postup, zda je ukončení pracovního poměru po právu či nikoliv a jak se můžeš bránit. S řešením ale neotálej, pokud by se měla celá věc řešit u soudu, není moc času.

 

Zpracovatel: Klára Gottwaldová

Skončit v práci lze vícero způsoby. Pokud s tebou zaměstnavatel sjednal zkušební dobu, pak lze pracovní poměr zrušit ve zkušební době. Postup je jednoduchý, nemusíš nic vysvětlovat, pouze napíšeš, že pracovní poměr rušíš ve zkušební době a doručíš to zaměstnavateli.

Stejně tak můžeš kdykoliv v průběhu trvání pracovního poměru ukončit pracovní poměr výpovědí. Zde je to opět jednoduché. Napíšeš, že dáváš výpověď z pracovního poměru a také to doručíš zaměstnavateli. V tomto případě poběží výpovědní doba, která činí 2 měsíce a začne běžet první den měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena. Pracovní poměr je možné ukončit také dohodou se zaměstnavatelem.

Nezapomeň, že vše musí být písemně.

 

Zpracovatel: Klára Gottwaldová

Ano. Bude samozřejmě záležet, na jakém skončení pracovního poměru se dohodnete (nebo nedohodnete) se zaměstnavatelem. Pokud uzavřeš se zaměstnavatelem dvoustrannou dohodu o ukončení pracovního poměru, skončí tvůj pracovní poměr v den, který je v dohodě uvedený a po tomto dni už nemusíš docházet do práce – tento den samozřejmě může být hned dnem poté, co se na ukončení dohodnete, ale také to může být např. až za týden, abys dodělal rozdělanou práci.

Pokud se rozhodneš dát výpověď (ty v ní na rozdíl od zaměstnavatele nemusíš uvádět důvod), je výpovědní doba 2 měsíce a pokud se nedohodnete se zaměstnavatelem jinak, měl bys i po tuto dobu docházet do práce. V případě okamžitého zrušení pracovního poměru z tvé strany (pro které ale už musíš mít důvod) končí tvůj pracovní poměr jeho doručením zaměstnavateli a ty od dalšího dne nemusíš chodit do práce. 

 

Zpracovatel: Zuzana Pavelková

Pokud se rozhodneš, že jsi vlastně výpověď dát nechtěl/a, nemůžeš už ji vzít z vlastní vůle zpět (tedy jednostranně), ale budeš potřebovat, aby s tím zaměstnavatel souhlasil. Prakticky tedy zaměstnavateli dáš zpětvzetí výpovědi (písemně) a on ti písemně sdělí, zda s odvoláním výpovědi souhlasí nebo ne. Jen pokud bude souhlasit, tak můžeš pokračovat dál v práci a nastane stav, jako bys výpověď nikdy nedal/a. Pokud ovšem se zpětvzetím výpovědi souhlasit nebude, skončí tvůj pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. 

 

Zpracovatel: Zuzana Pavelková

Končí-li tvůj pracovní poměr, zaměstnavatel ti musí vždy vydat zápočtový list, který je pro tebe důležitý proto, že jej po tobě možná bude požadovat nový zaměstnavatel. Také ho budeš muset předložit Úřadu práce, kdybys šel žádat o podporu v nezaměstnanosti nebo České správě sociálního zabezpečení, kdybys žádal o důchod. Kromě pracovního poměru na základě pracovní smlouvy ti zaměstnavatel musí vydat „zápočťák“ i při skončení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, a to pokud jsi byl/a na základě této dohody účastna nemocenského pojištění nebo ti zaměstnavatel z odměny prováděl nějaké srážky (např. na základě exekuce).

 

Po skončení zaměstnání ti také zaměstnavatel musí vydat evidenční list důchodového pojištění. Ten by sis měl/a schovat pro případ, že by jej České správě sociální zabezpečení neposlal zaměstnavatel nebo za tebe neodvedl pojistné.

 

Zaměstnavatele můžeš požádat také o vystavení potvrzení o zdanitelných příjmech (pro účely podání daňového přiznání) nebo pracovní posudek, který ti může pomoci získat práci u jiného zaměstnavatele.

 

Určitě by sis také měl/a schovat výpověď, dohodu o ukončení pracovního poměru nebo jiný dokument, kterým tvé zaměstnání končí. Spolu s pracovní smlouvou či dohodou o práci konané mimo pracovní poměr a výplatními páskami by sis je měl/a založit pro případ, že by se ukázalo, že zaměstnavatel třeba nesplnil některé své povinnosti (nezaplatil ti vše, co měl, neodhlásil nebo nepřihlásil tě k platbě pojistného apod.)

 

Zpracovatel: Eva Ostruszka Klusová

Registrace na Úřadu práce je tvé právo, nikoliv povinnost. I pokud se rozhodneš být bez práce a na Úřadu práce se jako uchazeč o zaměstnání neevidovat, nehrozí ti za to žádný postih. Určitě ti ale registraci na Úřadu práce (ÚP) doporučujeme. Pokud jsi předtím skončil/a v zaměstnání a teď zrovna žádné nemáš, je dobré se na ÚP evidovat do 3 dnů od skončení pracovního poměru. Pak ti naváže doba evidence na ÚP dnem následujícím po skončení pracovního poměru. Výhodou evidence na ÚP je mimo jiné to, že za tebe bude stát hradit pojistné na zdravotní pojištění, za určitých podmínek ti bude náležet podpora v nezaměstnanosti a ÚP ti může pomoci najít zaměstnání. 

 

Zpracovatel: Zuzana Pavelková

Žádost o registraci u Úřadu práce České republiky můžeš podat u kteréhokoliv kontaktního pracoviště Úřadu práce České republiky bez ohledu na to, zda se toto pracoviště nachází v místě tvého trvalého pobytu nebo nikoliv.

 

Pro účely evidence u Úřadu práce České republiky rozlišujeme dva základní okruhy osob – uchazeče o zaměstnání a zájemce o zaměstnání.

Do evidence uchazečů o zaměstnání můžeš být zařazen, pokud nemáš zaměstnání a osobně požádáš o zprostředkování zaměstnání na pracovišti Úřadu práce ČR, v jehož obvodu se nachází tvé bydliště. Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání však ani pokud pracuješ v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání. Tím se rozumí činnost na základě pracovního či služebního poměru, případně činnost na základě dohody o pracovní činnosti (nikoli však dohody o provedení práce!), pokud tvůj měsíční výdělek či odměna nepřesáhne polovinu měsíční minimální mzdy.

 

Nejnižší minimální mzdu můžeš chápat jako nejnižší přípustnou odměnu za práci v pracovněprávním vztahu. Výše minimální mzdy je pohyblivá a mění se vždy ke konkrétnímu kalendářnímu roku, proto nejde předem stanovit konkrétní výši poloviny měsíční minimální mzdy.

 

Formulář – žádost o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání najdeš na webových stránkách Úřadu práce České republiky nebo klikni na prolink.

 

Služeb Úřadu práce České republiky můžeš však využít i pokud jsi tzv. zájemce o zaměstnání. Zájemce o zaměstnání jsi, pokud zaměstnání máš, ale chceš změnit své pracovní uplatnění, nebo např. pečuješ o dítě do 4 let věku, případně studuješ. Úřad práce České republiky ti v tomto případě nejen zprostředkovává vhodné zaměstnání, ale také ti poskytne kariérové poradenství a případně i zabezpečí rekvalifikaci.

 

Zásadním rozdílem mezi postavením uchazeče o zaměstnání a zájemce o zaměstnání je především to, že pokud jsi uchazeč o zaměstnání, pak máš za splnění konkrétních podmínek nárok na podporu v nezaměstnanosti, která slouží k překlenutí období, po které si hledáš zaměstnání ve spolupráci s Úřadem práce České republiky. Zájemce o zaměstnání takový nárok nemá.

 

Při podávání žádosti o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání je žadatel povinen předložit zejména:

- platný průkaz totožnosti (tj. občanský průkaz nebo cestovní pas) nebo náhradní doklad, kterým prokážeš svoji totožnost a místo trvalého bydliště;

- potvrzení o ukončení pracovněprávního vztahu, případně potvrzení o náhradní době (např. péče o dítě do 4 let věku);

- u absolventů doklad o nejvyšším ukončeném vzdělání.

 

Zpracovatel: Tereza Hamplová 

Pracovat v době evidence na Úřadu práce můžeš pouze v případě, že nepobíráš podporu v nezaměstnanosti.

 

Přivýdělek v době pobírání podpory v nezaměstnanosti možný není. I pokud podporu nepobíráš, jsou zde zákonné podmínky takového přivýdělku, mezi které patří: 

 

• nesmíš si vydělat více než polovinu minimální mzdy (tj. v roce 2024 max. 9.450 Kč hrubého měsíčně), přičemž výdělky z více dohod se sčítají;

• pracuješ pouze na pracovní smlouvu nebo DPČ, nikoliv na DPP; výkon práce nebrání poskytování součinnosti Úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a přijetí nabídky vhodného zaměstnání;

• máš povinnost oznámit svou výdělečnou činnost Úřadu práce.

 

Zpracovatel: Jiří Matzner

Jak už jsme psali dříve, pokud budeš veden/a „na pracáku“, tedy Úřadu práce, bude ti za určitých podmínek náležet podpora v nezaměstnanosti a také ti může být ze strany Úřadu práce zprostředkováno nové zaměstnání. Úřad práce se svým uchazečům snaží najít vhodné zaměstnání v jejich oboru a dle jejich schopností. Pokud by se takové nepodařilo najít, můžeš si také požádat o zprostředkování a proplacení rekvalifikačního kurzu (tedy pokud jsi například vyučená kadeřnice/kadeřník můžeš se třeba rekvalifikovat na maséra/masérku). Samozřejmě ti doporučujeme na schůzky sjednané ohledně nového místa ze strany Úřadu práce chodit. V případě, že se totiž nedostavíš a nabízená místa budeš odmítat, můžeš být z Úřadu práce sankčně vyřazen/a.  

 

Zpracovatel: Zuzana Pavelková